Česko bezpečné pro všechny

Bezpečné Česko

Problém

Bezpečnostní situace v Evropě se v důsledku agrese Ruska proti Ukrajině zásadně změnila. Není to ale zdaleka jediná hrozba, které jako stát i společnost čelíme. Česká republika se nachází ve stále komplikovanějším bezpečnostním prostředí, které v poslední době prochází zásadní proměnou. Velkou roli hraje narůstající závislost státu a celé společnosti na moderních technologiích a virtuálním prostoru. 

Až na dvojnásobek vzrostl za posledních osm až deset let čas, který tráví děti na internetu. Zjistil to mezinárodní vědecký tým v rámci rozsáhlého výzkumu EU Kids Online. Nárůst času, který děti na internetu tráví, souvisí i s rozvojem a dostupností mobilních telefonů a dalších mobilních zařízení. Díky nimž jsou děti online každý den. V České republice narostl čas strávený dětmi na internetu z necelých dvou hodin na téměř tři hodiny. Čím více času zde trávíme my i naše dětí, tím více jsme vystaveni celému spektru hrozeb. Od ruských i jiných hackerů počínaje až po různé devianty, kteří se snaží získat citlivý obsah z našich zařízení. Každý den a každou hodinu čelíme možným hrozbám na internetu, které mohou mít ohromný dopad na náš život v reálném světě.

Covid ukázal, jak křehká je odolnost například nemocnic, a právě tento příklad demonstruje, jak důležitá je větší míra odolnosti a bezpečnosti. Kyberprostor se stává stále složitějším prostředím, který může zásadně narušit stabilitu země a společnosti. Aby se stát mohl účinně bránit proti měnícím se hrozbám, musí ale celá společnost chápat dění dynamiku vývoje kybernetických hrozeb a vytvořit si účinnou obranu proti státním i nestátním útočníkům na naši bezpečnost.

Cokoli se děje na internetu, se nakonec propisuje i do dění v reálném světe. Otázka radikalizace ve společnost a vzestup populistických subjektů je stále větší hrozba vnitřní bezpečnosti. Tou nejzranitelnější skupinou jsou děti, mládež a senioři. Dnes je neumíme dostatečně připravit na všechny nástrahy, které na ně v životě čekají. To platí i pro legislativní rámec pro boj s již vytvořenou extremistickou a radikální scénou. Vnitřní bezpečnostní situace státu je stále více ovlivňována také hybridními hrozbami, jako jsou v posledních letech dezinformační kampaně. Radikalizace a extremismus je jedem dnešní doby a sociální sítě hlásnou troubou nenávisti a nástrojem nepřátelských mocností, zejména Ruska a Číny.

Vize

V nadcházejícím desetiletí udržíme naši pozici na čele žebříčku nejbezpečnějších zemí světa. Jsme pevnou součástí NATO a plníme své alianční závazky. Rychlost proměn okolního světa nás už jenom neděsí. Jsme totiž daleko lépe připraveni. Aktivně se věnujeme všem faktorům, které utvářejí bezpečnost v kyberprostoru i mimo něj. Jedná se o velké téma nejen pro stát samotný ale také pro jednotlivce. To znamená, že aktivní jsme my všichni.

Děti učíme vyhýbat se nebezpečným situacím, rozhlížet se při přecházení silnice a podobně nahlížíme již také na kybernetické prostředí. Na internetu totiž můžeme potkat nebezpečí a zločince, aniž bychom museli opustit náš domov. Už ale víme, jak si s nimi poradit. Jednotlivci, rodiny i celá společnost jsou odolnější proti dezinformacím, podvodům a nejrůznějším trestným činům mířícím na nás přes obrazovky našich telefonů, počítačů či tabletů. 

Cokoli se děje na internetu, má své dopady i v reálném světě. Toho si má být vědom každý včetně našich dětí. To je základ odolnosti naší společnosti. Stejně jako se proměňují naše životy se změnilo i naše školství, které ve větší míře využívá výhody moderních technologií, ale také upozorňuje na jejich rizika. Pracujeme ale s občany všech věkových kategorií, aby mohl stát plně přejít na digitální státní správu a nelimitoval tím některou z generací. Kybernetická bezpečnost je nedílnou součástí každodenního života všech. Stali jsme se společností, která už ví, jakým hrozbám čelí a jak se jim bránit. Jsme soudrženější a odolnější než kdykoli dříve.

Už chápeme, že bezpečnost začíná v rodinách. Jejich stabilita je nejlepší prevencí radikalizace a sociálně patologických jevů. Rodiče už ví, jak se chovat v krizových a mimořádných situacích. U dětí a dospívající se věnujeme prevenci, podpoře kritického myšlení a výchově ke sportu i zdravému vlastenectví a evropanství.

Součástí naší bezpečnosti je technologická vyspělost, vzdělanost a vyspělý průmysl. Technologický náskok je naší nejlepší obranou. Podporujeme výzkum v oblasti novinek jako jsou AI a kvantového technologie. Pouze v bezpečném státě je život možný ve svobodě, a proto děláme vše, aby Česká republika zůstala i v dalších dekádě bezpečnou zemí, kde se rodiče nemusí bát o své děti a společnost o nejzranitelnější mezi námi.

Programová řešení

Jsme členem NATO, který aktivně naplňuje své alianční závazky.

Ucelený systém detekce kybernetických hrozeb.

Mezinárodní spolupráce a snižování závislosti státu v rámci dodavatelského řetězce.

Aktivita na poli výzkumu a inovací v nových technologiích a vzniku výzkumných a vývojových center. Prioritou v oblasti výzkumu a vývoje jsou např. umělá inteligence (AI), kvantová infrastruktura nebo postkvantová kryptografie.

Posílení mediální, digitální a informační gramotnosti, zvyšování o bezpečnostním povědomí v online prostředí a stejně tak rozvoj kritického myšlení napříč celou společností.

Bezpečná Evropa

Problém

Od nedávných migračních vln visí nad Evropou strašák povinných kvót. Ty přitom nikdy nefungovaly a fungovat nebudou, a proto se evropští zákonodárci tomuto termínu vyhýbají. Současná dohoda EU se o zavedení povinných kvót přímo nezmiňuje, ale stejně tak nenabízí dostatečné řešení a nemá politickou podporu v Evropském parlamentu.

Prodloužení délky hraničního řízení na jeden měsíc zcela zbytečně komplikuje proceduru, která má být co možná nejkratší. Prodlužování lhůt na posouzení žadatele zahlcuje už tak přepjatý systém a oprávněným žadatelům o azyl se nedostane včasné pomoci. Evropa bojuje o své místo předních ekonomických velmocí, a proto nezbytně potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu. Zdlouhavý imigrační proces vysoce kvalifikované pracovníky odrazuje, a konkurenceschopnost EU je tak v ohrožení.

Návratová politika EU je rozvolněná, a díky neomezenému množství žádostí o azyl jej řada neoprávněných žadatelů zneužívá. Díky nesouladu jednotlivých azylových politik členských států se pak do EU dostane řada migrantů, kteří jsou jinými členskými státy považováni za nevyhovující. Laxní návratová politika EU pak motivuje nevyhovující žadatele zneužívat evropský azylový systém.

Vize

Evropská unie dělá vše pro napravení hospodářské, sociální a politické situace v zemích původu žadatelů. Povinné kvóty jsou nefunkčním mechanismem, o čemž jsme se mohli přesvědčit během osmi let od začátku migrační krize. Budoucnost migrační politiky EU je v dobrovolné solidaritě, nikoliv povinné, tedy přijetí uprchlíků za odměnu, nikoliv pod trestem.

Klíčová je ochrana vnějších hranic EU. Plně funkční a personálně i finančně posílená pohraniční a pobřežní stráž Frontex. Stejně tak podporujeme i Europol a Agenturu Evropské unie pro azyl, jež odvádí dlouhodobě skvělou práci. O tom, kdo do Evropy přijde a kdo ne, rozhoduje stát, nikoliv mafie. Vždy tak podporujeme snahu EU zvýšit tresty pro všechny pašeráky i převaděče a podporujeme ty státy, které s těmito pašeráky bojují.  Chceme-li zachovat volný pohyb uvnitř EU, pak lidé musí vědět, že vnější hranice jsou chráněny.

Evropská migrační politika je transparentní, flexibilní, a pohotová. Rychle reaguje na nenadálé situace, ale zároveň umí zaručit suverenitu jednotlivých členských států. EU díky tomu zůstává konkurenceschopným ekonomickým prostorem, který umí nalákat s vysoce kvalifikovanou pracovní sílou z mimoevropských zemí. K tomu pomáhá i zřízení registračních a přijímacích středisek mimo evropské území. Regulovaná a transparentní ekonomická migrace je zárukou udržení velmocenského statutu EU.

Programová řešení

Zcela dobrovolné přijímání migrantů se zárukou státní suverenity členských zemí.

Přijímání migrantů za odměnu, nikoliv pod trestem.

EU, která pomáhá zemím původu růst a zajišťovat demokratické reformy.

Zkrácení délky hraničního řízení nejvýše na pět dní, během kterých se rozhodne, zda dotyčný může v řízení pokračovat.

Maximální podpora agentur EU jako jsou Frontex, Europol nebo EUAA.

Podpora vysoce kvalifikované migrace ze zámoří, přísná kontrola zneužívání azylové politiky.

Inspirace ve fungujících azylových systémech Austrálie nebo USA.

Zpřísnění návratové politiky EU, která zamezí opakovaně zamítnutým žádostem o azyl.

Zřízení registračních a přijímacích středisek mimo evropské území.

Kontakt:

Ústřední kancelář
Palác Charitas, Karlovo nám. 5
128 00  Praha 2

tel.: 226 205 111
konference2030@kducsl.cz

copyright © 1997–2021 KDU-ČSL, všechna práva vyhrazena. Informace o ochraně osobních údajů naleznete ZDE.