příroda

kontakt

Česko připravené pro další generace

My jsme příroda

Problém

Součástí našeho života se stala všudypřítomné ohrožení zvýšeným obsahem nebezpečných chemických látek, zbytky léčiv nebo mikroplasty. Například mikroplasty jsou postupně odhalovány ve všech složkách životního prostředí a mohou se tak dostat i do lidského těla. Se zvyšováním produkce nových výrobků narůstá také množství produkovaného odpadu, které neumíme dále použít. Čelíme riziku, že zdroje surovin vyčerpáme a zůstanou nám pouze hory již nevyužitelného odpadu. Následky ani s dnešním vědeckým pokrokem stále neumíme plně dohlédnout.

Nejsou to ale pouze horniny nebo ropa, čím naše společnost plýtvá. Plýtváme vším včetně jídla. Při přípravě jídla také vzniká velké množství gastroodpadu bez dalšího využití. Na jednoho Evropana dnes připadá přibližně 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Více než polovinu mají na svědomí domácnosti. Zdá se vám přes 100 kilogramů odpadu na člověka hodně? Veškerého komunálního odpadu každý Čech vyprodukuje podle Eurostatu zhruba 507 kg za rok a podržte se, každý rok se u nás vytvoří přes 1,3 milionu tun odpadu z plastových obalů. Každý den, kdy takto pokračujeme, se přibližujeme ke katastrofě.

Vize

Budeme motivovat velké producenty k výrobě kvalitnějších produktů, které mají delší životnost a nebudou obsahovat součástky, které by je po nějakém čase měly vyřadit z provozu. Vlivem lepší recyklace odpadu a její větší preciznosti budeme moct využívat materiály opakovaně. Platí, že nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné a nekvalitní věci.

Budoucností v oblasti odpadů je cirkulární ekonomika, její principy zavedeme do celého cyklu nakládání se surovinami. Výrobky budou vyrobeny šetrně, tak aby bylo možné použité materiály znovu použít; bude dbáno na kvalitu, abychom mohli produkty déle využívat a nedocházelo k plýtvání. Odpad bude dalším zdrojem.

V odvětvích jako stavebnictví podpoříme práci s recyklovatelnými materiály a povinnost jejich využití při realizaci nových staveb. V České republice totiž ročně vytvoříme až 22 milionů tun stavebního odpadu, což tvoří přes polovinu celkově produkovaného odpadu v ČR. Nejlepší způsob, jak se s odpadem vypořádat je, že vůbec nevznikne. Obnovujeme brownfieldy a místa, která byla zasažena povrchovou těžbou. Pro novou výstavbu jsou prioritní místa, kde již zástavba historicky byla, abychom zbytečně nezabíraly další kousky drahocenné přírody. 

Rozvineme lokální využívání gastroodpadu jako zdroje energie a vytvoříme infrastrukturu nutnou infrastrukturu. Náš přístup k produkci a konzumaci potravin musí být šetrný, jelikož v budoucnu budeme muset pokrýt jednak větší populaci na Zemi a zároveň se vypořádat s tím, že produkce některých klíčových potravin bude s ohledem na klimatickou změnu složitější než dříve.

Lepší využití surovin a odpadů pomůže domácnostem se snížením nákladů na spotřebiče a vybavení. Cirkulární hospodářství a snižování množství odpadů tak pocítí lidé ve svých peněženkách. Neustálá výroba nových obalů totiž vždy něco stojí, ale zákazník z toho nemá nic kromě výdajů. Naši krajinu už nehyzdí skládky nebezpečného odpadu. Efektivnější likvidace odpadu zároveň pomůže k čistější krajině, a životnímu prostředí. Naše děti se tak nebudou setkávat s mikroplasty a dalším odpadem v našich řekách a v naší půdě.

Programová řešení

  • Jako první zavedeme systém záloh na PET láhve a plechovky. Díky němu by se k recyklaci mělo dostat více než 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech a obcích i volné krajiny.
  • Motivace firem odebírat zpět své vlastní zboží jako např. textil pro další recyklaci.
  • Do roku 2030 65 % odpadu pro materiálové využití. Skládkovat budeme jen to, pro co již není uplatnění. Odpady uváděné na trh budou využity z 95 % buď materiálově, nebo energeticky.
  • Do roku 2030 snížíme množství produkované odpadu o 30 %.
  • Budeme preferovat vícecestné sklo a tím obaly, které by se mohly několikanásobně využít.
  • Podpoříme města ve vybudování optických linek na třídění odpadu, aby jich vzniklo 20-30 v každém kraji.
  • V odvětvích jako stavebnictví podpoříme práci s recyklovatelnými materiály a povinnost jejich využití při realizaci nových staveb.
  • Snížíme počet skládek ze 180 na 14.
  • Rozvineme lokální využívání gastroodpadu jako zdroje energie a vytvoříme infrastrukturu nutnou infrastrukturu.
  • Vybrané výrobky s recyklovaným obsahem zařadíme do nulové sazby DPH.
  • Výrobci, co nebudou recyklovat, začnou platit poplatky za nadužívání primárních surovin.
  • Cirkularita je širší než jen odpad. Opakovaně budeme využívat i např. šedou vodu.

Bez obnovitelných zdrojů si neškrtneme

Problém

Náš průmysl a způsob života je stále velmi závislý na postupech, které naši planetu ničí. Často jsou tyto technologie délkou svého používání zaběhlé a finančně méně náročné, ale zásadně škodí ovzduší. Ve městech, kde v ČR trvale žije 70 % lidí a další do měst denně dojíždějí, má doprava přibližně 80% podíl na znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší způsobuje přibližně 25x více úmrtí než dopravní nehody. Přitom 5–10 % aut vytváří až 50 % škodlivých emisí. Při technických prohlídkách vozidel se ale rozsáhle podvádí, tolerován je i rozšířený chiptuning nebo odstraňování filtru pevných částic.Tím nejen dlouhodobě ovlivňujeme klima, ale také ničíme naše zdraví. Okolo 10 tisíc obyvatel ČR umře ročně předčasně z důvodu špatného stavu ovzduší. Množství produkovaných emisí není udržitelné. Ač jsou mnohdy aktuální technologie velmi levné, jejich provoz si žádá vysokou daň. Surovinové zdroje na Zemi jsou omezené a rychlost jejich těžby se zvyšuje. Dochází nám a nejsme na to připraveni. 

Uhlí nám kdysi pomohlo k ekonomickému růstu, dnes si ale uvědomujeme, že jsme za to zaplatili stovkami zbouraných obcí v severních Čechách, zničenou krajinou a zhoršenými životními podmínky minimálně ve třech krajích České republiky. Nyní jsme došli ke konečné čáře, kterou nemůžeme překročit. Všichni jsme toto léto na vlastní kůži pocítili, že změna klimatu je reálným problémem. Zažili jsme obrovskou vlnu veder, požáry nejen ve středomořském Řecku, ale i v České republice, není to tak dávno, kdy nám shořela velká část národního parku České Švýcarsko. I proto musíme uhlí vyměnit za obnovitelné zdroje energie v kombinaci s jádrem a českou energetiku modernizovat, protože jedině tato cesta je do budoucna udržitelná.

Vize

Následující léta přinesou převratné změny. Dojde k útlumu uhelných elektráren, které dříve vytvářely více než 25 % emisí z celého objemu produkovaných emisí v ČR. Nahradili jsme ji něčím lepším. Komunitní energetikou, která je založena na obnovitelných zdrojích a vlastněná nikoli velkými společnostmi, ale malými skupinami občanů či obcí, což lidem přináší energetickou bezpečnost. Zbytečný odpad dřívějších dob je najednou zdroj a výstavba bioplynových stanic šetří životní prostředí i peněženky rodin napříč celou zemí, stejně jako v 50. letech malé modulární reaktory. Čistější energetika znamená čistější obce pro rodiny, kterým se v nich lépe a zdravěji žije. Budeme dělat vše proto, aby v roce 2030 by ČR mohla dokonce snížit emise o 73-78 % oproti roku 1990.

V roce 2019 byl podíl obnovitelných zdrojů zhruba 17 %. V roce 2030 máme podíl OZE na hrubé konečné spotřebě 30 %. Využíváme v roce 2030 10 GWe ze slunce (nyní 2,09 GWe), a 1,5 GWe větru instalovaného výkonu (nyní 0,3 GWe). To znamená, že využíváme 5x více slunce i větru. A do budoucna tento podíl ještě poroste. 

Rozvoj větrné energetiky v Česku dosud stagnoval, dnes jsme našli cestu, která umožnila rozumnou výstavbu nových větrných elektráren respektující energetické potřeby státu i zájmy místních obyvatel. Našli jsme shodu na tom, že výstavba a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nejsou ve střetu s ochranou přírody.

Všechny tyto kroky ale mají smysl jen proto, protože jsme kladli a nadále klademe důraz na úspory energií, a to obzvláště u budov. Od roku 2025 jsme většinu budov renovovali důkladně, a to díky úspěšnému programu Nová zelená úsporám, který od 2023 stále rozšiřujeme tak, aby se do renovace obydlí mohl pustit opravdu úplně každý. Navýšení hloubky i míry renovací povede k roku 2050 ke snížení spotřeby energie v budovách o 44 %, protože v roce 2050 je 95 % budov zrenovovaných. Pouze opatření z NZÚ, které jsme provedli v letech 2022 až 2025 každoročně ušetřili 1,44 milionů tun uhlí, což odpovídalo celkové roční spotřebě uhlí v ČR na konci roku 2025. To je opravdu velmi silné environmentální hledisko, které přispělo k tomu, že už neplatíme tak vysoké sumy za spotřebu energií a naše obydlí jsou energeticky soběstačné. 

Náš průmysl a ekonomika udělaly velké kroky bezemisním směrem. Soukromý a veřejný sektoru se spojil v podpoře výzkumu bezemisních technologií a některé z nich jako zachytávání CO2 a jeho hlubinné ukládání jsou hlavním tématem výzkumu v České republice. Odklonem od používání spalovacích motorů nadále přispíváme k odstranění zdraví škodlivých látek z ovzduší. V roce 2050 je vodíkové MHD je v každém větším městě. Lesy se opět zelenají a zeleň se vrací i do našich měst a našeho běžného života. Respirační problémy z něj naopak pomalu mizí. Stejně tak neúnosné letní vedro, protože zeleň je nejen na prostranstvích, ale i na budovách, protože jsme města adaptovali na změnu klimatu. Nižší množství produkovaných emisí zásadně zlepšuje kvalitu života rodin a jejich zdraví.

Programová řešení

  • Komunitní energetika je běžnou součástí regionu v roce 2030.
  • Urychlíme výstavbu větrných a solárních elektráren, aby spalování uhlí mohlo ČR skočit ve 30. létech 21. století. Budeme stavět tam, kde nevadí lidem ani přírodě a do roku 2030 se tak zasadíme o výstavbu stovek větrných elektráren.
  • V roce 2030 bude běžnou praxí získat všechna povolení k výstavbě větrných elektráren nebo solárních elektráren do jednoho roku. Zkrátíme povolovací procesy i mimo zóny.
  • Zasadíme se o rozvoj argovoltaiky a zajistíme, aby výstavba a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebyla ve střetu s ochranou přírody.
  • Do roku 2030 vzniknou velké fotovoltaické elektrárny na brownfieldech a na méně úrodných půdách, které nejsou zemědělsky atraktivní. K rozvoji OZE využijeme i méně typická místa, například plochy kolem dopravních staveb, např. na protihlukových stěnách.
  • Budoucností české energetiky jsou obnovitelné zdroje a jádro. Jádro bude i nadále v roce 2030 nedílnou součástí energetického mixu. Podpoříme výstavbu nových jaderných bloků a rozvoj malých modulárních reaktorů, které budou mít vyšší výkon než stávající bloky.
  • Bioplynové stanice nahradí 15 až 20 procent dnes dováženého zemního plynu.
  • Dalším alternativním zdroje, který bude součástí energetického mixu bude vodík a geotermální energie.
  • Podpoříme výzkum bezemisních technologií, aby se ČR stále “myslírnou” a ne “montovnou”.
  • Domácnosti budou energeticky soběstačné díky výstavbě pasivních domů.
  • Podpoříme renovace starých domů, aby zbytečně neplýtvaly vyrobenou energií. A to díky další úpravě a rozšíření NZÚ. Tempo renovací bude až 3% domů v ČR ročně.
  • Zajistíme, abychom se přestali ve městech dusit v dopravních špičkách. Řešením je kvalitní, bezpečná a dostupná veřejná doprava.
  • Podpoříme rozvoj balkónové fotovoltaiky, která pokryje běžné domácnosti žijící v bytě až 30 procent výdajů.
  • Využijeme paroplynových elektráren jako přechodného zdroje v místech, kde dnes převládá uhlí.

Zdravá krajina
a zdravé potraviny = zdraví lidé

Problém

Naše krajina se mění. Ztrácíme ji vlivem klimatické změny a zejména naší vlastní činnosti. Dochází k obrovskému úbytku zvěře, rostlin, půda je ohrožena a vody je nedostatek. Biodiverzita viditelná okem i pod mikroskopem tak dramaticky klesá, že nám naše životního prostředí umírá před očima.

Naše obce ani krajina nejsou připraveny na výkyvy počasí. V klíčových odvětvích jako zemědělství spoléháme na přírodní procesy, které ale postupně klimatická změna překonává. Zvyšuje se množství extrémních výkyvů počasí a postupně mizí rozdíly v rámci některých ročních období. Vyprahlá půda nedokáže zadržet nutné množství vody, které je za jiných okolností zdrojem pro pěstování rostlin a doplňování podzemních zásob vody. Vyprahlá a špatně obstarávaná půda nedokáže zadržet nutné množství vody, které je následně zdrojem pro pěstování rostlin a také doplňování podzemní vody.

Rozmanitost zvířecích druhů klesá, stejně celkové množství zvířat na Zemi také. Co ale nemění, jsou podmínky, v jakých žijí hospodářská zvířata určena k živočišné produkci potravin. Zvířata včetně těch hospodářských jsou nedílnou součástí přírody a tím, že jim nenabízíme dostatečně kvalitní podmínky k životu ubližujeme nejen jim, ale ve výsledku i sami sobě.

Požadavky současného světa na výživu a stravování se zvyšují. Tlak na výrobu zdravých a bezpečných potravin je ale pro české zemědělce neúnosný. Nutná diverzifikace pěstovaných plodin na orné půdě, výroby českých surovin pro potravinářství a výrobu krmiv je v nedohlednu. Zmenšují se chovy prasat, drůbeže a stejně tak upadá ovocnářství nebo zelinářství. Přitom nejméně čtyři z deseti hlavních příčin úmrtí v Evropě a Americe jsou způsobeny vlivem výživy: srdeční choroby, rakovina, mrtvice a cukrovka. Výživa od kojence po dospělého by měla být sestavená ze zdravých, dostupných a udržitelně produkovaných potravin, ale není.

Vize

Kvalitní a dostupné lokální potraviny za dobrou cenu. Ty jsou výsledkem zvýšení soběstačnosti zemědělství v mnoha oblastech, které bylo umožněno i lepší starostí o naši krajinu. Na obnově přírody pracujeme stále. Rozrůstá se počet chráněných oblastí a vracíme řekám jejich přírodní podobu. Strategie pro ochranu biodiverzity už není jen na papíře, ale funguje v terénu. Krajinné prvky zadržující vodu, přírodní ráz koryt a ochrana cenných povrchových i podzemních zdrojů pitné vody jsou běžnou součástí starosti o přírodu. Využívání pesticidů je již na minimu. Staráme se lépe nejen o hospodářská zvířata, ale děláme vše pro záchranu ohrožených druhy včetně vzdělávání v péči o zvířata. Zdravé lesy, čistá voda a úrodná půda. Tohle vše pomáhá zemědělcům k produkci zdravých potravin. Už to není jen sen, ale realita.

Zavádění prvků modrozelené infrastruktury je běžný standard, který nás připravuje na extrémní změny počasí a umožňuje obyvatelům nadále kvalitní život. Předcházíme zhoršování vývoje klimatické změny, ale z důvodu možné nevratnosti některých extrémních výkyvů využíváme i adaptačních prvků jako poldrů či lepšího nakládání s dešťovou vodou. 

Jako nás zásadně trápí kvalita vody, tak i její dostatečné množství. Největším potenciálním rezervoárem vody je půda. Proto k ní přistupujeme šetrněji a podporujeme její udržitelnou produkční schopnost. Snížili jsme využívání pesticidů a běžné jsou již postupy, které precizněji distribuují pesticidy a hnojiva tak, abychom používali jen nutné množství. Pečujeme o naše lesy, druhovou skladbu a jejich obnovu. Zdravé lesy jsou totiž nezbytné pro naše vodní zdroje i půdu.

Lepší zadržování vody znamená bezpečnější a zdravější život. Minimalizovali jsme riziko záplav či velkého sucha. Méně sucha znamená lepší podmínky pro zemědělce a také dostupnější potraviny. Kvalita vody, kterou rodiny konzumují má přímý vliv na zdraví všech. Díky lepšímu dočišťování odpadní vody, snižování množství pesticidů a eliminaci mikroplastů se vyvarujeme ohrožení zdraví našich rodin.

Zavedli jsme pravidla pro dobrý život hospodářských zvířat a podporujeme další vzdělávání v oblasti péče o zvířata. Zdravá a spokojená zvířata jsou hodnotou sama o sobě, ale jejich prospěch se promítá i do lepší kvality potravin. Navíc lepší pochopení potřeb zvířat pomáhá zejména mladým v budování vztahu k přírodě a jejich individuálnímu zapojení se do ochrany životního prostředí. Takto začneme zemědělství chápat jako umění a schopnost pěstovat rostliny a chovat hospodářská zvířata v souznění s přírodou, s prostředím, ve kterém žijeme a v oblastech svázaných s naší historií. Takový přístup bude znamenat produkci zdravých českých potravin pro naše rodiny.

Programová řešení

  • Zalesňování a zatravňování v oblastech postižených suchem a predikovaných jako vinohradnické výrobní oblasti.
  • Výsadba větrolamů a vznik přerušovacích pásů zeleně.
  • Šlechtění nových odrůd suchu a mrazu vzdorných.
  • Rozvoj výzkumu v genomice a genetice rostlin.
  • Podpora zadržování vody v zemědělské krajině, hospodaření s vodou, zavlažovacích a monitorovacích systémů.
  • Pomoc při řešení dopadů extrémních meteorologických jevů s ohledem na zemědělství a lesnictví a příprava změn v chovných technologiích hospodářských zvířat ve vztahu k teplotám a meteorologickým událostem.
  • Zpřísnění ochrany půdy a zemědělského půdního fondu.
  • Zvýšení rozmanitosti lesních porostů, s omezením smrkových porostů na suchých pozemcích. Každý rok vysadíme více stromů než v tom předchozím.
  • Monitorování škůdců a chorob, invazních dřevin a bylin.
  • Realizace pozemkových úprav.
  • Podpora českých surovin a komodit pro výrobu potravin a krmiv.
  • Poskytování ověřených informací o potravinách a posílení ochrany spotřebitelů v potravinovém právu.
  • Nastavení systémů prevence nemocí, které souvisejí s výživou a stravováním spojenou s důraz na edukaci a dodáváním potravin od českých zemědělců do školního stravování.
  • Zajištění udržitelných přístupů k výrobě potravin a udržitelných metod výroby komodit pro potravinářský a krmivářský průmysl pomocí nových metod zemědělství jako je ekologické, precizní, biodynamické, permacultura atd.

Kontakt:

Ústřední kancelář
Palác Charitas, Karlovo nám. 5
128 00  Praha 2

tel.: 226 205 111
konference2030@kducsl.cz

copyright © 1997–2021 KDU-ČSL, všechna práva vyhrazena. Informace o ochraně osobních údajů naleznete ZDE.